Přesmyčka neboli anagram je slovo,
vzniklé přeskupením písmen nebo slabik slova původního. Latinský výraz
nomen omen by se dal přeložit jako jméno znamením a často
také s údivem zjistíme, že anagram vytvořený ze jména obsahuje
překvapivé sdělení o jeho nositeli.
Ostatně, vyzkoušejte si to s pomocí zdejšího vyhledávače přesmyček sami.
Platí to samozřejmě nejen o češtině. Na rozdíl od anglických se s ohledem na diakritická znaménka (háčky a čárky) ne všechny přesmyčky v češtině a slovenštině shodují absolutně, ty přesmyčky, u kterých tomu tak je, jsou proto ve zdejších výstavních vitrinkách obarveny modře.
Pro lepší orientaci jsou skryté pravdy odhalené přesmyčkami
roztříděny do několika skupin (Osobnosti, Noname, Organizace, Místopisné, Ptákoviny a Cizojazyčné). V rubrice Ohlasy najdete reakce zde
pobavených.
Do galerie můžete přispět
vlastními nálezy.
V historii se anagramy vyskytují již poměrně dlouhou dobu. Uvádí se,
že „prognostik“ Nostradamus v 16. století
ve svých Centuriích zakódoval některé země, města a osobnosti
formou anagramů. Objevují se prý také v Kosmově kronice (nevím, nečetl
jsem a ani se na to nechystám). V dobách bez počítačů vytvářeli
anagramy „ručně“ jen autoři-hračičkové s vysokou představivostí a
množstvím času.
Doposud nejstarší známé anagramy jsou snad ze 4. století př. n. l. a
jejich autorem má být řecký básník Lykofron. Platon
i jeho žáci věřili, že přesmyčkami se může projevovat božstvo.
V začátcích křesťanství se anagramům přiznával magický, mystický a
prorocký význam. Stejně tak kabalisté vytvářeli přesmyčky
z písmen božího jména a hledali v nich skryté významy a bývají proto
pokládáni za „vynálezce“ magie anagramů.
Internetové vyhledávače přesmyček jsou v anglicky mluvícím světě velmi populární a tak mi přišlo líto, že neexistuje nic podobného pro český a slovenský jazyk. V roce 2001 jsme proto ve spolupráci s tehdejším studentem informatiky Slezské univerzity v Opavě, Milanem Jakelem, vytvořili první verzi generátoru přesmyček ve skriptovacím jazyce PHP, který přesmyčky vyhledával s využítím rozsáhlého slovníku, uloženého v MySQL databázi, pomocí regulárních výrazů. Potřebné slovníky byly vytvořeny separací slov z celé řady zdrojů, počínaje slovníky pro scrabble, přes hackerské seznamy hesel, až po nejrůznější e-knihy.
Na běžném webhostingu však použitý způsob řešení poměrně masivně zatěžoval databázový server a díky Michalu Šafránkovi a na internetu nalezeném algoritmu se podařilo zprovoznit vyhledávač přesmyček jako binární kód, který dokáže pracovat se slovníky v podobě textových souborů i bez použití databáze a je navíc mnohem rychlejší.
Za léta provozu zaznamenal vyhledávač přesmyček statisíce návštěv a vyhledal milióny přesmyček. Zaujal také celou řadu známých osobností. Osobně si nejvíce považuji toho, že známý fejetonista Rudolf Křesťan využil tenhle vyhledávač přesmyček pro svůj fejeton s názvem Polévka je grunt a dostal ho tak do čítanek. Značný zájem tato kratochvíle vzbudila i u baviče Petra Novotného, který se odměnil pozváním na večeři do thajské restaurace a do živého silvestrovského vysílání Frekvence 1, aby ze mě (úspěšně) vymámil aplikaci vyhledávače přesmyček pro svůj web a se schopností sobě vlastní ho úspěšně popularizoval. Přesmyčková zábava přiměla i filmového publicistu Tomáše Baldýnského ke sloupku v jeho tehdy velmi populárním Baldachýnu s názvem Aby nadchl. Líbil se i „Neviditelnému psu“ Ondřeje Neffa a mnoha dalším. Což jednoho potěší.
Dlouhá léta byl vyhledávač přesmyček jen spartánským vyhledávacím boxem typu Google, do archivu se odklidila i někdejší kniha návštěv, plná přesmyčkových pokladů zaznamenaných kolemjdoucí veřejností. Někdo sbírá plechovky od piva a já zas písmenka, a nastřádal jsem tak stovky přesmyček a seznámil se díky nim se spoustou hravých a přemýšlivých lidí. K blížícím se desátým narozeninám přesmyčkovače jsem mu proto věnoval samostatnou doménu a sobě i kolemjdoucím nadělil postupné zveřejňování povedených kousků.
Není to zábava pro každého. Ale koho baví hrát si se slovy, je tady správně.