Badatelé se snaží objasnit, co je vlastně základem literatury. Přitom je odpověď tak prostá: zdrojem veškerého písemnictví je písmenková polévka.
Právě v ní plavou literky, z nichž se skládá celá literatura. Jen poskládat ta písmenka náležitě dohromady!

Nepochybuji, že podobná polévka existovala už v dobách starého Egypta. Pouze s tím rozdílem, že byla hieroglyfická. V jídelní misce malých Egypťánků určitě plavaly znaky pro dům, slunce, hlavu, nebe, schody, ptáka, rybu, kozu, krokodýla, hada a tak dále.

Za určité dílčí pokračování dávné hieroglyfické polévky lze pokládat současnou polévku v sáčku, která obsahuje těstoviny ve tvaru zvířátek. Případně s Disneyovými figurkami; o těch ovšem Egypťané ještě neměli tušení.

Půvab a význam písmenkové polévky je daný tím, že už v útlém věku je nám naznačeno, že písmena nejsou jen čímsi nudně zařazeným v následnosti abecedy. V polévce jsou živá a přeskupují se. Plavou. Dostávají se do dramatického víru poté, kdy lžící hrábneme do talíře. To vše nás vybízí k literárnímu následování: dělejme to s písmenky taky!

Taková polévka stála v dětství určitě i na počátku kariéry spisovatele Milana Kundery. Když pak začal psát i ve francouzštině, musel dodatečně sníst i nejeden talíř tamní písmenkové polévky, ve které jsou určitá znaménka nad písmeny vytvarována jinak než v našem jazyce.

Stává se ovšem, že u některých českých polévek nejsou tuzemská znaménka obsažena. Tedy háčky a čárky. Takovým polévkám říkám šizené. Možná je počastuji ještě dalším názvem esemeskové. Zprávy z mobilu jsou také bez znamének nad písmeny. Mívá to nečekané následky. Při nedávném setkání s hercem a moderátorem Jaroslavem Duškem jsem vyslechl jeho lítost nad tím, že esemeskující přátelé ho pokládají za šmudlu. Na konci textových zpráv mu poměrně často píší: A MEJ SE!

Předchůdcem zpráv SMS byl telegram. U něj také docházelo k písmenkovým překvapením. Prvním odvysílaným telegramem na světě byla dvě slova, která vynálezce Popov odeslal na počest Heinricha Hertze, badatele v oblasti elektromagnetických vln. Jenže ruština nemá H, takže výsledná písmenka složila jméno GENRICH GERC. Ze současnosti lze připojit podobný případ. Ivan Hlinka, současný český hokejový trenér sibiřského klubu v Omsku, se proslavil v Rusku pod stejným jménem jako tamní slavný skladatel Glinka.

V různých zemích jsou sice různé písmenkové polévky, ale jejich poselství je stejné: připomínají nám, že z těch písmenek lze složit všechno od prostého sdělení až po ohromující román. Jen to umět!

Písmenka mohou být i inspirací pro lidi se sklonem k hračičkovství. Můžeme si složit libovolné slovo a potom ve fantazii zkoušet, jaká další slova by z něj vznikla po přeskupení písmenek. Říká se tomu přesmyčka neboli anagram.

K elektronické dokonalosti dovedl tento princip Michal Čížek; jeho program je umístěn na www stránce televizního moderátora Petra Novotného. Jde o hříčku hojně navštěvovanou. Taky jsem se tam vydal. Po zadání hesla CESKA REPUBLIKA jsem v jednom z výsledných anagramů zjistil, co vlastně je moje vlast: PELISEK BARACKU.

Počítají-li se do tohoto pelíšku baráčků i paneláčky, pak tomu tak určitě je.

Když jsem v létě žasl nad tím, kolik pořadů je ve vysílání České televize opakováno z archivních kazet, zadal jsem do zmíněného přesmyčkového generátoru název CESKA TELEVIZE. Věřte nevěřte, jako jedno z výsledných písmenkových přeskupení se v počítači objevilo: KAZET VESELICE.

Předpokládám, že autor zmíněného elektronického programu jedl v dětství nejen vtipnou kaši, nýbrž i vtipnou písmenkovou polévku.

Rudolf Křesťan
fejetonista a redaktor